ActivePF
Problémy s kostmi
Co jsou to problémy s kostmi?
Proto, aby kost dobře fungovala, musí být tvořená z dostatečného množství buněk a musí být dobře zásobená krví (to kvůli kyslíku a výživě). Důležitou roli hraje také minerální složka, která udržuje kost pevnou. V případě, že se sníží tvorba kostních buněk, může se vyvinout stav, který nazýváme osteoporóza. V případě, že do kosti z nějakého důvodu neproudí dostatek krve, vzniká tzv. osteonekróza, tedy umírání buněk, z důvodu nedostatku živin.
Kdo má zvýšené riziko?
Zvýšené riziko vzniku osteoporózy je u lidí, kteří byli léčeni kortikosteroidy, dále ti, kteří podstoupili radioterapii mozku, míchy nebo celého těla. Riziko osteonekrózy je vyšší u lidí, kteří byli léčeni kortikosteroidy delší dobu než 4 týdny, u těch, kteří podstoupili transplantaci kmenových buněk, nebo jim byla podána vysoká dávka radioterapie.
Jaké jsou příznaky?
U osteoporózy může docházet k vyšší lámavosti kostí, také k náhlé a silné bolesti zad nebo chronické bolesti zad, případně ke ztrátě výšky (z důvodu zlomení obratle). Osteonekróza se projevuje bolestí kloubů při cvičení, ztuhlostí kloubů nebo jejich sníženou pohyblivostí.
Jak se dají tyto stavy diagnostikovat?
Pro kontrolu tzv. kostní denzity se dá udělat DXA, které kontroluje, jak pevné vaše kosti jsou a dokáže vám tedy říct, v jakém stavu kosti máte. Dále je možné navštívit další specialisty, jako je endokrinolog, revmatolog nebo ortoped. Všechny tyto možnosti je vhodné prodiskutovat s vaším lékařem.
A jaká je prevence?
Důležitý je určitě zdravý životní styl. Doporučena je pohybová aktivita jako cyklistika nebo tenis, po dobu alespoň 150 minut týdně. Pro posílení kostí potom běh, nebo silový trénink s činkami. Důležité je myslet taky doplnění vitamínu D a vápníku. Tyto doplňky stravy jsou pro kosti velmi významné. Dobrým zdrojem vitamínu D jsou ryby, houby, mléčné produkty.Dále si tělo tvoří vitamín D i ze slunečního světla. Vápník se nachází také v mléčných v mléčných produktech, v zelené listové zelenině nebo třeba v ořeších. Denní doporučená dávka vitamínu D je 500 miligramů a vápníku 50 mikrogramů.
Překlad Johana Rulcová
Projevy
Únava
Pozorovaná únava není následkem předchozí fyzické námahy a neustupuje po odpočinku. Tento stav často může významně ovlivnit běžné denní aktivity. I malá pracovní zátěž může způsobit neadekvátní vyčerpání. Lidé mohou být zvýšeně přecitlivělí na stres. Mohou se rozvinout i kognitivní změny – například porucha koncentrace, zapomínání. Únavový syndrom někdy mohou doprovázet i chronické bolesti nebo příznaky podobné virovému onemocnění.
Hormonální změny
Jedná se o poruchy v hladinách hormonů v těle, které mohou vést k různým symptomatickým projevům., Nejznámější je rozvoj tzv. menopauzy nebo andropauzy, která je způsobena úbytkem pohlavních hormonů- estrogenu a testosteronu, což se projevuje únavou, u žen poruchou cyklu, úbytkem svalů a redukci kostní hmoty – osteoporóza. Pohlavní hormony také působí na psychiku. Jejich nedostatek ovlivňuje kolísání nálad. Dále může dojít k poklesu hormonů štítné žlázy, které mají vliv na váhový přírůstek, kvalitu kůže, srdeční rytmus. Často se rozvíjí i tzv. inzulinová rezistence, která zvyšuje nejen riziko vzniku cukrovky (diabetu), ale pojí se s významným nárůstem i řady nádorových onemocnění, Alzheimerovy choroby a kardiovaskulárních onemocnění (Attia, 2023). Předčasné stárnutí ovlivňuje i produkci stresového hormonu kortizolu v nadledvinách nebo tvorbu melatoninu důležitého pro kvalitní spánek.
Psychické změny
Předčasné stárnutí významně ovlivňuje i psychickou pohodu, která má negativní dopad na kvalitu života. Lidé obtížně zvládají chronický stres a díky fyzickým projevům stárnutí a únavě se u řady lidí rozvíjí deprese. Rozvoj chronických onemocnění může zhoršit i úzkostné projevy, ztrátu motivace a obavy z budoucnosti. Zdravotní komplikace mohou způsobovat sociální izolaci, což dále negativně ovlivňuje duševní zdraví. Podstatné je, že tyto psychické obtíže můžeme díky změně životní stylu (activePF) a v případě potřeby i s podporou péče psychologů změnit!
Chronická onemocnění
Většina chronických onemocnění se vyvine v průběhu času jako výsledek nahromadění drobných škodlivých změn (Kopecký, 2021). Díky tomu se s rostoucím věkem zvyšuje i riziko vzniku těchto onemocnění. Jedná se např. o hypertenzi (vysoký krevní tlak), ktera je nebezpečná hlavně zvýšeným rizikem vzniku mozkové příhody nebo srdečních onemocnění. Dále ateroskleróza, což je tzv. zůžení tepen, které ztrácí svoji pružnost a tvoří podklad pro vznik krevních sraženin a embolií. Ateroskleróza se podílí na vzniku ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody nebo ischemické choroby dolních končetin. Kardiovaskulární onemocnění způsobené předčasným stárnutím může kromě životního stylu dále ovlivnit i podaná onkologická léčba.
Dalším rozšířeným chronickým onemocněním je cukrovka (diabetes 2 typu), která viz hormonální dysbalance vzniká na podkladě inzulinové rezistence a je častá u lidí s nadváhou. Obezita je riziková i pro rozvoj dalších chronických onemocnění včetně rozvoje řady nádorových onemocnění. Samotná tuková tkáň je aktivní orgán s vlastními molekulárními procesy, které vylučují množství škodlivých prozánětlivých molekul. Tyto negativní procesy vznikají zejména ve vnitřní- útrobní tukové tkáni. V důsledku předčasného stárnutí se rozvíjí i řada dalších onemocnění jako osteoporóza, onemocnění kloubů, zánětlivá onemocnění střev, respirační nemoci a různé neurodegenerativní onemocnění (Alzheimerova nebo Parkinsonova nemoc). Samozřejmě s vyšším biologickým věkem se významně zvyšuje i riziko rozvoje řady nádorových onemocnění.
Současné studie předpokládají, že některé rizikové faktory - pro nádorové onemocnění jsou v zásadě stejné jako rizikové faktory pro infarkt myokardu, mozkovou mrtvici, Alzheimerovu chorobu, cukrovku, vysoký krevní tlak i erektilní dysfunkci (Kopecký, 2021). A řadu těchto rizikových faktorů lze zdravým životním stylem ovlivnit.
Pokud již chronické onemocnění vznikne, ne vždy můžeme úplně změnit vzniklé poškození způsobené nemocí, ale aktivním přístupem můžeme zvrátit některé další procesy a omezit další poškození.
Kůže
Změny na kůži jsou nejsnadněji hodnotitelné známky předčasného stárnutí. Dochází ke změně struktury kůže, kdy snížení kolagenu a elastinu způsobuje ztrátu elasticity a pevnosti. Kůže se s rostoucím biologickým věkem vysušuje, ztrácí schopnost udržovat vlhkost a tím je sušší a je více náchylná k tvorbě modřin. Na kůži se objevují tzv. stařecké skrvny (lentigo) nebo naopak hypopigmentace. Může dojít k ztrátě tuku, zvýšené viditelnosti cév a k celkové atrofii kůže, což zhoršuje riziko jejího poškození. Přibývá tvorba vrásek a prohlubování jemných linek kolem očí, úst a na čele. V důsledku hormonálních změn a procesu stárnutí dochází k šedivění a řídnutí vlasů. Předčasným stárnutím kůže u survivorů se aktuálně věnujeme i v našem výzkumném projektu.